Všeobecná charakteristika

Kraj: Královéhradecký kraj
Okres(y): Trutnov
Katastrální území: Maršov 2
Mapové listy: 0342, 03424
Geologická správní oblast: Lužický a krkonošsko-jizerský masiv; krkonošsko-jizerské krystalinikum
Lokalizace: Skalky asi 1650 m s. od kapličky v Antonínově Dole, z. od lesní cesty.
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Několik až 2 m vysokých skalek tvořených chlorit-muskovit-albitickými kvarcitickými svory spolu s balvany porfyroidů.
ID : 3480

Geologie

Geologická charakteristika: Tyto horniny se vyskytují pouze při sz. okraji mapy, kde tvoří čočkovitá tělesa, která směrem na S přecházejí na list Žacléř, k JZ na list Svoboda nad Úpou. Asi 1650 m s. od kapličky v Antonínově Dole je z. od lesní cesty několik až 2 m vysokých skalek tvořených těmito horninami. Jsou světle zelenavě bělošedé drobně až středně zrnité, deskovitě rozpadavé s foliací generelně 120/60 °. Na rozdíl od běžných chlorit-muskovitických svorů jsou výrazně světlejší a hruběji zrnité, mají méně muskovitu a světle zeleného chloritu, více křemene a hojné 2–5 mm velké blasty živců. Vzhledově jsou blízké ortorulám, ale přítomnost chloritu a albitu jasně ukazuje, že jde o metamorfované sedimenty, patrně blízké arkózám.Výše po cestě se vyskytují v cestě balvany jemnozrnných masivních světle šedých až narůžovělé porfyroidů s okrovými, 1–3 velkými očky živců. V základní jemnozrnné až velmi jemnozrnné tkáni tvořené křemenem, plagioklasem, K-živcem a šupinkami sericitu jsou roztroušené porfyroklasty K-živců, křemene, vzácněji i plagioklasů. Nejlépe jsou zachované porfyroklasty K-živců, místy s odmíšeninami albitu, nezřídka magmaticky korodované. Některé představují fragmenty magmaticky rozlámaných, původně větších vyrostlic. Porfyroklasty křemene a plagioklasu jsou vždy rozpadlé na mozaiku zrn, v případě křemene čočkovitě protažených ve směru foliace. Tyto porfyroidy, které na sousedním listě 02-424 Žacléř tvoří tenká, silně protažená tělesa v rámci poloh chlorit-muskovit-albitických kvarcitických svorů jsou považovány za metamorfované ekvivalenty produktů bimodálního vulkanismu, ke kterému docházelo během raně paleozoického riftingu. Na území Polska stáří ekvivalentů těchto hornin bylo pomocí zirkonů stanoveno na 500–485 Ma (Kryza et al. 2007). Stáří porfyroidů z rýchorského krystalinika určil Bendl a Patočka (1995) pomocí metody Rb-Sr celkové horniny na 501 ± 8 Ma pomocí metody Pb-Pb, v zirkonech pak Kozdrój et al. (2005) na 512 ± 8 Ma.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - lužická (západosudetská) oblast - krkonošsko-jizerské krystalinikum - rýchorské (leszczyniecké) krystalinikum
Stratigrafie: paleozoikum
Témata: litologie
Jevy: charakteristická hornina
Původ geologických jevů (geneze): metamorfní (regionální metamorfóza)
Hornina: svor
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Zajímavé geologické lokality registrované v ČGS v NP
Ochrana geologického fenoménu: C - je důvodem k registraci lokality v databázi ČGS
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Jeden z nejlepších odkryvů chlorit-muskovitických kvarcitických svorů na listu Trutnov.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: nejsou
Stav lokality: dobrý

Literatura

Schovánek P. et al. (2012): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 03424 Trutnov. Česká geologická služba. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Gürtlerová Pavla, 08.03.12
Aktualizoval(a): Kukal Zdeněk 24.11.12

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3480 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-05-06]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3480.

Lokalizace v mapě: